Publikováno admin
Vloženo 19.4.2017
Základním kamenem sestavení „obkladačského desatera“ se pro mě stala dosti často pokládaná otázka – Jakým způsobem poznám kvalitního obkladače?
Začal jsem si psát jednotlivé body, upravoval jsem si jejich pořadí a zjistil, že každý bod je důležitý, a že každý má své velké opodstatnění v celém obkladačském řemesle. Navíc jsem si spočítal, že je jich rovných deset, a po vzoru různých reklamních sloganů /jako např. 5P, sedmero porovnání, třikrát s … a dost/, jsem se rozhodl do éteru pustit slogan „obkladačské desatero“.
Dnes si dovolím s nadsázkou tvrdit, že kdo nesplňuje i jenom jeden bod z desatera, ten není obkladač a ani by neměl být členem Cechu obkladačů.
Roman Pommer, předseda cechu
Každý obkladač musí znát svoji cenu práce, musí znát své hodnoty, svou profesní odbornost. Nikdy by neměl klientovi přistoupit na jeho diktování ceny, neměl by jít pod svoji standardní cenu za práci jenom kvůli získání dané zakázky. Tímto přístupem by dost ublížil pověsti ceny za práci obkladače. Samozřejmě cena je v různém kraji za práci rozdílná, je potřeba rozlišovat co je trh práce a trh nabídky. Dobrý obkladač to pozná a svoji hodnotu nemůže podceňovat, ani s ní nějak obchodovat směrem dolů.
Ano, termín má pořádné nářadí platí snad několika násobně. Neumím si představit, jak na stavbu přijde řemeslník, má v ruce jeden kbelík, z toho mu kouká zednická lžíce, ulomený metr a ještě nějaké podle něho obkladačské nářadí. I když představit si to umím, ale jak takový člověk chce odvést kvalitní řemeslnou práci? Takže již při prvním pohledu na řemeslníka by každý měl rozeznat jakým nářadím disponuje. Pan obkladač musí být vybaven mimo jiné kvalitní řezačkou, musí mít sadu stěrkovacích hřebenů a špachtlí, nářadí na spárování, speciální zabrušovací a vykružovací nástroje a mnoho dalších. Právě první pohled na řemeslníka přicházejícího pracovat je klienty, zákazníky hodně podceňován. Určitě každému, a hlavně v dnešní době, bude zatěžko vyhnat ihned po příchodu řemeslníka, ale jak nám chce práci udělat, když nemá pořádně s čím?
Již v názvu tohoto jednoho z desatera je i laikovi zřejmé co je tím myšleno. Obkladač, který se přijde podívat na zakázku, nebo když přijde zahájit svoji práci, a vlastně nezačne-li hned pracovat, tak to je správné. Osobně znám obkladače, který i několik hodin přemýšlí a ihned nepracuje. Co má vykonat? Je potřeba si obkládaný prostor důkladně rozměřit, překontrolovat rozměry obkladového materiálu, spočítat si dořezy, vypočítat ideální šíři spáry, zamyslet se nad umístěním zařizovacích předmětu, prostě vidět kde jak která spára bude probíhat, kde jak která spára bude vystavena v celém prostoru očím, které budou obkládaný prostor využívat. Jednoduchý příklad, vstoupím do jednoduché místnosti WC, kde proti otevření dveří stojí zařízení, tak spára na stěně za zařízením musí být uprostřed nebo rozmístěna symetricky. Nemůže být tak jak vyjde obkladačka. Potom i sebedražší, sebe krásnější obklad bude vnímán, jako, že tomu něco chybí.
Opět před zahájením obkladačských prací musí obkladač si určit co vlastně je bráno jako vstupní místo pro lidské oči při vstupu do obkládané místnosti. Někdy to může být například sprchový kout, vana, protilehlá stěna s ornamentem, obraz v koupelně, vnější roh s poličkou, zvláštní přání zákazníka a podobně. I v podlaze je nutno toto vidět. Někdy to je například střed podlahy, jindy listelka, spojené dalších místností, schod nebo naopak zapuštěný plocha u krbu. Zjednodušeně kam padne lidské oko ihned, to je nutno brát jako dominantu prostoru a od ní dále odvíjet další obkladačské práce, hlavně toto je ve spojení s průběhem spáry popsané dříve.
Nechává probíhat spáru, toto je formulace, která je velmi složitá. Samozřejmě pro provedení splnění úkolu je nutno volit pro montáž obkladů a dlažeb naprosto vhodně do sebe zapadající formáty. Jedna varianta probíhání se může myslet průběh spáry, kdy přímo navazuje spára ve stěně na spáru v podlaze a to v jedné místnosti. Zde je potřeba velice důkladně rozměřovat před zahájením prací, jelikož se pohybujeme v prostoru uvnitř „krabice“, ale výsledná práce je krásná. Další variantou je nechat probíhat spáru ve stejném druhu dlažby v několika po sobě navazujících místnostech. Například spára, které může i rodinném domky být dlouhá kolem 15 metrů a procházet třemi až čtyřmi prostory musí v jednom směru, pohledu jasně rovná, v žádném případě by neměla být v místech prostupu přerušována a navazováno jiným směrem.
Sloganem je nutno vyzdvihnout, že obkladač neobkládá zastaralou metodou, tak zvaně „ na buchty“. I když věřím, že takto neobkládá snad již nikdo. Vývoj jde stále dopředu a obkladač musí jít s vývojem, moderní technologie šetří hlavně čas, jak pracovníkům tak zákazníkovi. Správný obkladač musí umět právě rozeznat, kdy je nutno na úkor času práce, spěchu zákazníka použít „rychlejší materiál“. Obkladač o těchto materiálech musí vědět, musí se stále vzdělávat, učit a nabízet je. A využívá všechny obkladové prvky? Zde například musí u podlahy použít soklové nebo schodnicové prvky, nesmí šetřit a řezat tyto doplňkové prvky z vlastních dlažeb. Sokl u podlahy nařezaný z vlastní dlažby a dokončen lištou je jedna z nejotřesnějších odvedených prací jaké obkladač může vytvořit. Obkladač dále musí umět osadit dnes všechny dostupné dekorace obkladů , bombata, listely, zapuštěná zrcadla, dekorace, musí provádět, lze-li kamenické rohy, obezděné i kulaté hrany van. Musí umět použít rohové, ukončovací lišty, dilatační lišty. Základem úspěchu odvedené práce je umět odborně zakomponovat výše popsané prvky do celého estetického vnímání obkládaného prostoru.
Častý a velmi zřetelný problém. Obkladač přijde na hrubou stavbu, kde jsou nějakým způsobem vyzděny příčky, omítnuté stěny, vybetonované podkladní vrstvy a podobně a zákazník si přeje, aby se začalo hned pracovat. Obkladač musí si zkontrolovat rovinatost těchto ploch, jejich vzájemnost kolmost a posoudit, zda je nutno vyrovnávat nebo zda-li jsou plochy dostatečně připraveny. V případě, kdy nejsou splněny podmínky pro montáž, obkladač musí zákazníka na tuto skutečnost upozornit, musí se s ním dohodnout jak podklad vyrovnat, jaké budou vícepráce, o co se doba montáže protáhne a cena za práci se navýší. A co v případě, že zákazník nesouhlasí s vyrovnáním a chce na pracovníku, aby začal pracovat, že to vyrovná lepidlem nebo se to nějak srovná? Správný řemeslník od zakázky ustoupí. Ano obkladač, který vidí dopředu, jak bude obklad nebo dlažba po provedení vypadat nemůže nikdy na nerovný nebo nepřipravený podklad provádět svoji práci. Tento problém je samozřejmě i ve variantě, kdy podkladní vrstvy nejsou soudržné a mohlo by dojít k odpadnutí nebo odloupnutí těchto podkladů.
Na velkých stavbách dost problém, na menších například v rodinném domku menší. Obkladač po skončení své práce by na dlažbu měl „nechat pustit“ jenom malíře a instalatéra, elektrikáře a jemné řemeslníky pro osazování kuchyňské linky, žaluzií a podobné. Prostě ty, kteří provádí už jenom usazení sanitárních a podobných předmětů. Už by neměl přijít jiný řemeslník, aby začal bourat, sekat, dozdívat stěnu, snižovat strop a podobně. Obkladač by v tomto bodě desatera neměl nikdy rozdělat svoji práci, s tím, že například až po osazení portálu, oken nebo jiných stavebních prvků časem přijde svoji rozdělanou práci dodělat. Je třeba zde ctít, že musí být připravená plocha pro obkládání zcela připravena. Právě v opačném případě hrozí poničení, byť jenom třeba dvou kusů dlaždic nebo obkladaček, což při stavbě nemusí být ani pohledem vidět, a problém se ukáže až při konečném vyčištění obkládaných prostor a pak je pozdě….
Tímto sloganem je řečeno vše, co by měl také dobrý obkladač splňovat. V žádném případě by neměl zatajovat dříve odvedou práci, měl by všechna svá dodělaná díly prezentovat na svých www. Stránkách, měl by mít založen svůj reklamní materiál, kde odvedená díla bude propagovat. Každému novému klientovi předá všechna místa, kde kdy pracoval, z důvodu možnosti posouzení jeho kvality. V každém případě při odchodu po ukončené práci, na každém jednotlivém místě, musí zanechat stopu své práce. Neměl by opouštět pracoviště s pocitem nedokončené práce.
Ano, tento bod jsem v popisování desatera si nechal jako úplně poslední, i když by měl být vlastně na prvním místě. Jak poznám šikovného obkladače? Časté otázky na moji osobu. A moje odpověď je v principu jednoduchá: Tak, že nemá čas pro vás nic udělat. Prosté, ale co s tím? Zde je potřeba si skutečně práce obkladače plánovat s předstihem někdy i půl roku dopředu. Pokud od pána obkladače chci práci, tak s ním začít komunikovat ještě dříve než vůbec začnu rekonstruovat koupelnu, v momentě kdy bude hotová hrubá stavba. A k bodu desatera asi ode mne závěrečné doporučení. Ten kdo přijde ihned po zavolání druhý den obkládat a má v ruce jeden kyblík, z něho mu kouká lžíce a ulomený metr, tak toho ihned pošlete pryč. Bohužel, i když se tvrdí, že vyjímky existují.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.